V dnešní době se kremace stává stále běžnější praxí v různých kulturách.
Pro mnoho lidí křesťanské víry však vyvstává důležitá otázka, zda je toto rozhodnutí známkou duchovního úpadku a co o něm říká Písmo svaté.
Pochopení této perspektivy vyžaduje uznání Boží svrchovanosti nad naší bytostí.
Bible výslovně nezakazuje kremaci, ačkoli obsahuje pasáže týkající se zacházení s tělem.
Tradiční pohřbívání bylo historicky dominantní formou pohřbu mezi Izraelity.
Jasné příklady lze nalézt v příbězích Abrahama, který koupil hrobku pro Sáru, a Josefa, jehož tělo bylo vyvezeno z Egypta, aby bylo pohřbeno v Kanaánu.
Navzdory této tradici způsob pohřbu nikdy neomezí Stvořitelovu konečnou autoritu. Křesťanská víra učí, že Boží vůle zajišťuje konečné vzkříšení, bez ohledu na to, zda se fyzické tělo promění v popel.
Opravdu nejdůležitější je uctít zesnulého a plně důvěřovat ve věčný záměr a bezpodmínečnou milost Páně.
