Český prezident Petr Pavel vyzval NATO k „rozhodným a případně asymetrickým“ opatřením v reakci na pokračující ruské provokace na východním křídle aliance.

V rozhovoru pro The Guardian uvedl, že Moskva si vyvinula „styl chování, který téměř dosahuje prahu článku 5, ale vždy zůstává těsně pod ním“.

( Článek 5 Charty NATO stanoví, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. — TMT.) Mezi možnými kroky Pavel zmínil odpojení Ruska od globálního internetu, vyloučení jeho bank z mezinárodních finančních systémů a sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor NATO.

Pavel v komentáři k současné situaci zdůraznil, že by se aliance neměla omezovat pouze na diplomatická prohlášení. „Rusko bohužel nerozumí hezkým slovům. Chápe jazyk síly,“ řekl.

Pavel, generál ve výslužbě a bývalý předseda Vojenského výboru NATO, rovněž vyjádřil zklamání nad „nedostatkem odhodlání Spojených států udržovat tlak na Rusko“, přičemž se vyhnul přímé kritice prezidenta Donalda Trumpa. Českým médiím již dříve řekl, že „Trump udělal pro podkopání důvěry v NATO více než Vladimir Putin za mnoho let“, tentokrát se však zaměřil na potřebu konsolidovaného a tvrdšího postoje spojenců. Řekl, že ruští vojenští představitelé otevřeně přiznali, že zneužívají váhání aliance: „Když jsem se jich zeptal, proč se dopouštějí provokací, odpověděli: ‚Protože můžeme.‘“

Český prezident varoval, že absence reakce pouze povzbuzuje Moskvu k další eskalaci. „Pokud nebudeme reagovat na porušování, které dnes vidíme, Rusko se pravděpodobně stane aktivnějším,“ řekl a zopakoval podobná hodnocení polského premiéra Donalda Tuska.

Pavel také kritizoval evropské země za jejich neschopnost vyvinout nezávislou strategii vůči Rusku. „Místo toho většinou čekáme na signály z Washingtonu,“ poznamenal. Domnívá se, že nejvhodnější okamžik ke zvýšení tlaku na Moskvu byl loni promeškán, ale současná situace stále umožňuje „krajní možnost“ sankčního tlaku. „Pokud chcete, aby byly sankce zrušeny a aby se diskutovalo o evropské bezpečnosti, jsme na to připraveni. Podmínka je však jasná: příměří a mírová jednání o Ukrajině,“ uzavřel Pavel.

Prohlášení českého prezidenta přichází uprostřed série incidentů v Pobaltí. Tento týden sestřelil stíhací letoun NATO dron nad Estonskem a dříve byla porušení pravidel používání dronů zaznamenána v Lotyšsku a Litvě. Jak publikace uvádí, většina incidentů se týkala dronů, pravděpodobně ukrajinských, které změnily kurz pod vlivem ruského elektronického boje.