Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 26. března 2026 rozčílil způsobem, který jeho voliči dobře znají. Vydal video na sociálních sítích, ve kterém se opřel do největších prodejců pohonných hmot v Česku — a tentokrát je neváhal jmenovat přímo.
Po cestě do Karlovarského kraje zastavil u tří čerpacích stanic a to, co viděl, ho podle jeho vlastních slov skutečně překvapilo. Nafta za 51,90 korun za litr. Hrubá marže odhadovaná na deset korun.
Slovo „nehorázné“ zaznělo víckrát než jednou. Babiš poukázal na fakt, že státní síť čerpacích stanic Čepro prodává naftu v průměru za 45,50 korun, tedy o celých šest korun levněji než největší hráči. „A asi to nedělají zadarmo,“ poznamenal suše.
Pohrozil zásahem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a vyzval viníky, aby okamžitě přehodnotili ceny. Benzin Natural 95 přitom za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 Kč za litr, nafta dokonce o 4,75 koruny na průměrných 47,90 Kč.
Babiš jmenoval Orlen a MOL — dvě sítě s dohromady 50–55% podílem na trhu
Nafta na některých čerpacích stanicích přesáhla 51,90 Kč za litr, Čepro prodává o 6 Kč levněji
Antimonopolní úřad ÚOHS potvrdil, že situaci sleduje a je připraven zasáhnout
Orlen a MOL v hledáčku premiéra
Babiš se zaměřil konkrétně na dvě sítě. Polský Orlen a maďarský MOL mají dohromady podíl na českém trhu pohonných hmot mezi padesáti a pětapadesáti procenty — to je podle premiéra dominantní postavení, které s sebou nese odpovědnost. „Chtěl bych vyzvat hlavní dvě sítě čerpacích stanic Orlen a MOL, aby nezneužívaly stávající situaci v zásobování pohonnými hmotami z titulu vzniklé íránské krize,“ řekl Babiš přímo do kamery. Zároveň vyzval antimonopolní úřad k aktivnímu jednání. ÚOHS na to reagoval poměrně rychle — mluvčí Martin Švanda potvrdil, že úřad situaci na trhu s palivy pozorně sleduje a pokud zjistí známky protisoutěžního jednání, je připraven zasáhnout. Orlen mezitím sdělil, že podniká v souladu se zákony a ceny jsou určovány trhem.
Babiš se přitom nespokojil jen s odkazem na Orlen a MOL. Zmínil i OMV a obecně poukázal na podezření z kartelu na dálnicích a hlavních tazích, kde jsou ceny systematicky vyšší než mimo hlavní komunikace — rozdíl činí zhruba tři koruny na litr. „O podezření na kartel na dálnicích a hlavních tazích se mluví dlouhou dobu. Doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ prohlásil.
Íránská krize zdražuje pumpy nejrychleji v Evropě
Zdražování pohonných hmot v Česku není izolovaný jev — má přímou příčinu v geopolitickém vývoji. Boje na Blízkém východě, které vypukly 28. února 2026, způsobily prudký nárůst cen ropy na světových trzích. Česká republika pocítila dopad velmi rychle. Proti konci února je benzin dražší o téměř osm korun za litr, nafta o skoro patnáct korun — to jsou čísla, která v peněženkách motoristů citelně bolí. Analytici přitom varují, že ceny mohou dál růst, každým dnem potenciálně o desítky haléřů za litr.
Paradoxem situace je, že přes tento prudký nárůst patří Česko stále mezi levnější země Evropské unie. Podle dat Evropské komise z 19. března je nafta v Česku osmá nejlevnější v celé EU. Levněji tankují motoristé na Maltě, v Bulharsku a Slovinsku. To je na jednu stranu uklidňující, na druhou stranu to neodpovídá na otázku, zda velcí distributoři přidali k objektivnímu zdražování ropy vlastní marže navíc.
Stát ukazuje, že to jde levněji
Klíčový argument Babiše v celé kauze je jednoduchý: státní Čepro to zvládá. Síť čerpacích stanic EuroOil provozovaná státním podnikem Čepro prodává naftu průměrně za 45,50 korun — tedy o šest korun méně než největší hráči na trhu. Ve čtvrtek navíc snížila cenu nafty o dalších padesát haléřů. Babiš to komentoval jednoduše: „A asi to nedělají zadarmo.“ Pokud státní firma dokáže fungovat při nižší ceně, je legitimní otázka, proč soukromí giganti s dominantním podílem na trhu účtují výrazně více.
Článek pokračuje v galerii níže
