Český herecký a dabingový svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel Otakar Jirák, kterého diváci znali jako Otu Jiráka. Herec s nezaměnitelným hlubokým hlasem propůjčil život řadě oblíbených postav, mimo jiné mimozemšťanovi Alfovi a oranžovému Helemu z legendárního Studia Kamarád. Jeho úmrtí potvrdila manželka Drahomíra. Za oblíbeným umělcem zůstaly desítky televizních a filmových rolí, dlouhá divadelní kariéra i vzpomínky na člověka, pro kterého byly humor a rodina mimořádně důležité.

Smutnou zprávu potvrdila manželka. Herec zemřel v sobotu

Otakar Jirák zemřel v sobotu 17. října 2026 ve věku 77 let. O jeho odchodu informovala následující den Česká tisková kancelář na základě sdělení jeho manželky Drahomíry.

Zpráva zasáhla několik generací diváků. Pro jedny byl Jirák známým televizním hercem, pro jiné především hlasem postaviček, které je provázely od dětství.

Jeho jméno nemuseli znát všichni, kdo jeho hlas pravidelně slýchali. Stačilo však, aby promluvil Alf nebo Hele, a mnozí diváci okamžitě poznali důvěrně známý projev.

Právě schopnost vytvořit výraznou postavu pouhým hlasem patřila k jeho největším uměleckým přednostem.

Rodina se rozhodla uspořádat poslední rozloučení pouze v úzkém kruhu nejbližších.

Co stálo za jeho úmrtím? Vdova promluvila o náhlé nemoci

Podle informací, které CNN Prima NEWS zveřejnila 19. října, uvedla Jirákova manželka Drahomíra jako příčinu úmrtí náhlou nemoc.

Konkrétní diagnóza však zveřejněna nebyla.

Herec se v minulosti potýkal s několika vážnými zdravotními problémy. Prodělal infarkty i cévní mozkovou příhodu, léčil se s astmatem a trpěl také spánkovou apnoí.

Z těchto skutečností ale nelze vyvozovat, že některé z dřívějších onemocnění bylo přímou příčinou jeho smrti.

Přes své zdravotní obtíže si Jirák dlouhodobě zachovával smysl pro humor a dokázal o náročných životních situacích vyprávět s nadhledem.

Jeho životní příběh tak nebyl pouze příběhem uměleckých úspěchů, ale také opakovaných návratů k práci po vážných zdravotních komplikacích.

Hlas, který si zamilovaly celé generace

Jednou z nejvýraznějších součástí Jirákovy kariéry byl dabing.

Jeho hluboký, hřejivý a snadno rozpoznatelný hlas se výborně hodil k laskavým, humorným i výrazně charakterovým postavám.

Velkou popularitu mu přinesl americký televizní sitcom Alf.

Právě Jirák propůjčil český hlas chlupatému mimozemšťanovi, jehož neobvyklé chování, neustálé poznámky a komplikované soužití s lidskou rodinou bavily televizní publikum.

České znění pomohlo vytvořit podobu postavy, kterou si diváci uchovali v paměti dlouhá desetiletí.

Jirákův hlas však patřil také k domácí televizní tvorbě pro děti.

Oranžový Hele přišel o svůj nezaměnitelný hlas

Pro mnoho českých diváků zůstane Ota Jirák navždy spojen s postavičkou Hele z pořadu Studio Kamarád.

Oranžový Hele se společně se svým televizním světem stal součástí dětských vzpomínek několika generací.

Jirák dokázal postavičce dodat osobitost, přirozený humor a výraz, který se nedal snadno zaměnit s žádným jiným.

Ačkoli diváci na obrazovce sledovali především loutkovou postavu, její charakter do značné míry utvářel právě hlasový projev.

To je jedna ze zvláštností dabingu a loutkového herectví: umělec nemusí být před kamerou vidět, a přesto může být jeho výkon pro diváky nezapomenutelný.

Zpráva o Jirákově smrti proto znamená symbolické loučení také s jedním z hlasů českého televizního dětství.

Od loutkoherectví přes pantomimu až k televizním seriálům

Otakar Jirák pocházel z Debře u Mladé Boleslavi, dětství však prožil v Praze.

Umělecké vzdělání získal na pražské DAMU, kde vystudoval loutkoherectví.

Jeho profesní cesta byla od počátku pestrá.

Nevěnoval se pouze klasickému činohernímu herectví. Významnou roli v jeho tvorbě hrály také pohybové divadlo a pantomima.

Ve druhé polovině sedmdesátých let působil v souboru Cirkus Alfréda Ctibora Turby.

Na začátku osmdesátých let pokračoval ve skupině GAG Borise Hybnera.

Právě zkušenosti s pohybovým herectvím mu poskytly další možnosti, jak pracovat s komikou, výrazem a načasováním.

Příležitostně vystupoval také v Prozatímním divadle Františka Ringo Čecha a v pražském Semaforu.

Jeho kariéra tak spojovala několik odlišných divadelních tradic.

První televizní příležitost mu nabídl Ján Roháč

Důležitou osobností v Jirákových hereckých začátcích byl režisér Ján Roháč.

Ten ho obsadil do televizní grotesky Tři chrobáci.

Jirák v ní ztvárnil jednoho ze zvědavých broučků, kteří poznávají prostředí lidské domácnosti.

Role dobře využívala jeho zkušenosti s pantomimou a pohybovým projevem.

Postupně začal dostávat další příležitosti před kamerou.

Objevoval se v pohádkách, televizních inscenacích i seriálech.

Diváci ho mohli vidět například v Arabele, seriálu Život na zámku nebo sitcomu Nováci.

Často představoval postavy, které působily přátelsky, lidsky a měly přirozený smysl pro humor.

Tento typ rolí dobře odpovídal jeho hereckému projevu.

Návrat do rodného kraje a dlouhé divadelní angažmá

V září 2003 nastoupil Ota Jirák do angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav.

Z profesního hlediska to byl významný krok, zároveň však představoval návrat do regionu, odkud pocházel.

Divadelní práce mu umožňovala udržovat přímý kontakt s publikem.

Zatímco televizní diváci ho znali z obrazovek a dabingu, návštěvníci divadla mohli ocenit také jeho živý herecký projev.

Právě spojení divadelních zkušeností, práce před kamerou a dabingu vytvořilo mimořádně pestrou kariéru.

Jirák nebyl umělcem jediné role ani jediného žánru.

Dokázal přecházet mezi humornými postavami, pohádkovým světem a civilnějšími televizními úlohami.

Doba ledová, Medvídek Pú i Asterix. Jeho hlas zněl v oblíbených pohádkách

Výčet Jirákových dabingových rolí je mimořádně bohatý.

Kromě Alfa a Heleho propůjčil hlas také Tygrovi z animovaného světa Medvídka Pú.

Diváci ho mohli slyšet rovněž jako mamuta Mannyho ve filmu Doba ledová.

Jeho hlas zazněl také v animovaném snímku Asterix a Vikingové, kde namluvil Obelixe.

Podílel se na českém znění filmu Garfield 2 a na polském animovaném seriálu Slavný lovec Pampalini.

Významné místo měla v jeho práci také domácí animovaná tvorba.

Spolupracoval na večerníčkovém seriálu Hajadla a na filmech Fimfárum Jana Wericha a Fimfárum 2.

Každá z těchto rolí vyžadovala odlišný výraz, tempo a práci s hlasem.

Jirák dokázal využít svůj charakteristický projev tak, aby postavy působily živě a přirozeně.

V seriálu Slunečná si získal další generaci diváků

V pozdějších letech se Ota Jirák připomněl také divákům televizního seriálu Slunečná.

Ztvárnil zde postavu otce Popelky.

Díky této roli se dostal do povědomí i publika, které si ho nemuselo spojovat se staršími televizními pořady nebo dabingem.

Na natáčení spolupracoval s řadou známých herců, mezi nimiž byli Eva Burešová, Lucie Benešová, Bára Jánová či David Prachař.

Jeho účinkování v populárním seriálu ukázalo, že si dokázal udržet přirozenost a herecký šarm také v pozdějším období života.

Právě schopnost oslovovat různé generace patřila k jeho mimořádným přednostem.

Zdravotní problémy ho provázely řadu let

Za veselým vystupováním se však skrýval také náročný zdravotní příběh.

Jirák v minulosti otevřeně vyprávěl o tom, že první infarkt prodělal kolem čtyřicátých narozenin.

Později ho postihly další vážné zdravotní komplikace, včetně cévní mozkové příhody.

Po sedmdesátce se léčil v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.

Lékaři mu diagnostikovali také spánkovou apnoe, při níž během spánku dochází k opakovaným zástavám dechu.

Podle jeho dřívějších vyjádření se u něj objevovalo až 34 takových epizod za hodinu.

Kvůli tomu musel během spánku používat speciální masku.

Léčil se rovněž s astmatem a užíval větší množství léků.

Ani tyto obtíže však podle jeho veřejných vystoupení zcela neuhasily jeho životní optimismus.

Po překonání zdravotních komplikací se opakovaně vracel k práci.

Rodina pro něj byla největší oporou

Vedle herecké kariéry hrála v Jirákově životě mimořádně důležitou roli rodina.

S manželkou Drahomírou žil v domě nedaleko Mladé Boleslavi.

Velmi blízký vztah měl také k dceři Tereze.

V minulosti se o obou ženách vyjadřoval s velkou náklonností a oceňoval jejich smysl pro humor.

Právě humor považoval za jednu z nejdůležitějších součástí života.

S radostí mluvil také o svém zeti.

Rodinné zázemí mu poskytovalo podporu v době profesních úspěchů i zdravotních obtíží.

Veřejnost ho znala jako herce a dabéra, ale v soukromí byl především manželem a otcem.

Nebyl jen hercem. Miloval také výtvarné umění

Ota Jirák měl vedle herectví ještě další výraznou tvůrčí stránku.

Ve volném čase se věnoval malbě, grafice a tvorbě smaltů.

Výtvarná činnost pro něj představovala další způsob uměleckého vyjádření.

Zatímco při dabingu pracoval především s hlasem a v divadle s tělem a výrazem, ve výtvarné tvorbě mohl využívat barvy, tvary a materiály.

Tato rozmanitost dobře vystihuje šíři jeho zájmů.

Jirák nebyl pouze populárním televizním hercem, ale všestranným umělcem, který se dokázal realizovat v několika odlišných oblastech.

Poslední rozloučení proběhne bez veřejnosti

Po jeho smrti rodina oznámila, že poslední rozloučení se uskuteční pouze v úzkém rodinném kruhu.

Soukromý charakter obřadu odpovídá přání nejbližších, kteří se s hercem chtějí rozloučit mimo pozornost veřejnosti.

V parte se objevil také odkaz na jeho pověstný smysl pro humor.

Rodina naznačila, že odešel na místo, kde snad bude ještě více zábavy.

Připomněla také jeho laskavost, empatii a velké srdce.

Tato slova ukazují, jak na něj vzpomínají lidé, kteří ho znali nejlépe.

Nejen jako na výrazného umělce, ale především jako na blízkého člověka.

Jeho hlas zůstane součástí českých televizních vzpomínek

Odchod Oty Jiráka znamená ztrátu výrazné osobnosti českého herectví, dabingu a divadla.

Během dlouhé kariéry dokázal vytvořit desítky různorodých rolí.

Jeho hlas provázel dětské pořady, animované filmy i zahraniční seriály.

Diváci si ho budou připomínat prostřednictvím Alfa, Heleho, Mannyho, Tygra nebo Obelixe.

Další na něj budou vzpomínat díky divadelním vystoupením, televizním pohádkám a seriálu Slunečná.

Přestože už nové role nepřibudou, ty dosavadní zůstávají zachovány v televizních a filmových nahrávkách.

Ota Jirák odešel ve věku 77 let, ale jeho nezaměnitelný hlas bude dál znít v příbězích, které provázely dětství i dospělost několika generací. Česká kultura přišla o všestranného umělce a diváci o člověka, jehož hlas dokázal vyvolat úsměv ještě dříve, než se jeho postava objevila na obrazovce.