Blokáda černomořských tras donutila Ukrajinu hledat alternativní trasu pro vývoz milionů tun zemědělských produktů.

Tentokrát jde o dopravu přes Evropskou unii.

Jak zjistil server Politico, klíčoví sousedé Ukrajiny, včetně Polska a Rumunska, žádosti o navýšení kapacity odmítli.

Tato rozhodnutí mohou být významná nejen pro Kyjev, ale také pro situaci na globálním trhu s potravinami.

Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockij přijel do Bruselu osobně požádat o pomoc.

Situaci ve své zemi popsal jako „velmi, velmi kritickou“.

Ruské útoky na přístavy a lodě od léta výrazně omezily vývoz ukrajinského obilí.

Rozsah problému ukazují exportní data.

Od 1. do 21. srpna Ukrajina vyvezla 539 000 tun obilí.

O rok dříve ve stejném období to bylo 1,73 milionu tun.

To znamená více než trojnásobný pokles.

Proto Kyjev požádal Evropskou unii o uvolnění pozemních tras.

Ukrajina také požaduje 1,1 miliardy eur na dotace na dopravu.

Polsko a Rumunsko, mimo jiné, reagovaly na žádosti o navýšení kapacity negativně.

Polské ministerstvo infrastruktury uvedlo, že neexistují žádné plány na zavedení změn zaměřených na zvýšení tranzitu ukrajinských zemědělských produktů.

Podobný postoj představila i Bukurešť.

Rumunský ministr zemědělství a místopředseda vlády Barna Tánczos poukázal na fyzická omezení dopravní sítě.

Jak uvedl v rozhovoru pro Politico, není možné jen tak zdvojnásobit počet vlaků ani kapacitu silnic, železnic a přístavů.

Dodal, že rumunské přístavy jsou již přetížené.

Problém dále zhoršuje nízká hladina Dunaje.

Rumunsko i Polsko zdůrazňují, že musí chránit zájmy svých vlastních zemědělců.

V této věci je důležité rozlišovat mezi dovozem a tranzitem.

Dovoz ukrajinského obilí na polský trh je blokován nařízením z 15. září 2023.

Zavedla neomezený zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů.

Tranzit obilí přes Polsko do přístavů nebo sousedních zemí je stále možný.

Podmínkou je však dostatečná překládková kapacita z kamionů a vagónů na lodě.

Právě tato kapacita začíná Varšavě a Bukurešti chybět.

Ucpané exportní trasy ovlivňují likviditu ukrajinských farem.

Kyjev varuje, že pokud bude blokáda pokračovat, mohlo by v zemi do roka uvíznout až 35 milionů tun obilí.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva pozemní a říční trasy v současnosti obsluhují méně než polovinu dopravních potřeb.

Zemědělci, kteří jsou odříznuti od peněz z prodeje uskladněného obilí, mají stále větší potíže s financováním další plodiny.

To zahrnuje nákup hnojiv, paliva a osiv.

Taras Vysockij varoval, že pokud situace přetrvá až do jara, osetá plocha by se mohla snížit až o 35–40 procent.

Dlouhodobé úzké hrdlo by proto mohlo trvale omezit potenciál ukrajinského zemědělství.

V následujících sezónách by to mohlo znamenat menší zásoby potravin v regionu.

Dopady krize by mohly přesáhnout daleko za hranice střední Evropy.

Americká rada pro zahraniční vztahy odhaduje, že pokles ruského a ukrajinského exportu by mohl ovlivnit více než 17 procent světového obchodu s obilím.

Autoři zprávy také varují před možnými humanitárními důsledky krize v Černém moři.

Podle nich může počet lidí, které současná situace dohnala k akutnímu hladu, překročit všechny dosavadní oběti bojů ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou.

Komisař EU pro zemědělství Christophe Hansen připustil, že EU se musí tímto problémem zabývat.

Brusel však zatím nepředložil žádná závazná rozhodnutí ani konkrétní finanční balíček.

Odmítnutí ukrajinských sousedů ukazuje, jak obtížné je sladit pomoc Kyjevu se zájmy evropských zemědělců.

To je jasně vidět na příkladu rumunského producenta obilovin Iulia Blagu.

Mluvila o nesklizených polích ponechaných „na milost Bohu a klimatu“, protože úrodu nebylo možné ani skladovat, ani přepravovat.

Zároveň Rumunsko čelí tlaku z tranzitu ukrajinského obilí.

Zemědělci se proto ptají, jak se s tím vypořádají, když jsou jejich vlastní možnosti prodeje a dopravy omezené.

Napětí ohledně ukrajinského obilí není nové.

Ještě před nedávnou eskalací problémů v oblasti Černého moře blokovaly Polsko, Slovensko a Maďarsko dovoz ukrajinských zemědělských produktů.

Současná krize však ukazuje, že problém se netýká jen dovozu, ale i kapacity tranzitních tras.

Pro Ukrajinu má tato otázka ekonomický a strategický význam.

Pro sousední země to znamená tlak na infrastrukturu a obavy o jejich vlastní zemědělce.

Pro globální trh s potravinami se to může stát dalším faktorem zvyšujícím riziko nedostatku a růstu cen.