Než se stal jednou z nejznámějších hvězd akčních filmů na světě, prožil tento chlapec klidné a mírné dětství. Nebyl to ten odvážný ani soutěživý typ, jakého si lidé představují, když se řekne budoucí filmový bojovník.

Místo toho dával přednost klidným prostorům a pohyboval se zvědavostí spíše než sebevědomím.

Jeho raná osobnost byla formována spíše citlivostí než silou a ti, kdo ho tehdy znali, by nikdy nepředpověděli, jak intenzivní obrazovkovou přítomnost si později vypěstuje.

Zatímco mnoho chlapců trávilo čas honbou za sportem, křikem na hřištích nebo snahou dokázat se, on hledal něco jiného. Přitahoval ho pohyb, který byl expresivní, přesný a kontrolovaný. Tato neobvyklá cesta ho nakonec dovedla do baletního studia, kde objevil jak pohodlí, tak i výzvu. Balet pro něj nebyl jen tanec – byla to disciplína, struktura a místo, kde mohl růst bez odsuzování.

V deseti letech pravidelně cvičil, i když ostatní zpochybňovali jeho volbu. Trénink posílil jeho tělo a zdokonalil jeho načasování. Balet vyžadoval rovnováhu, vytrvalost a přesnost. Každé opakování ho naučilo soustředění a odolnosti. Tyto lekce se později staly nezbytnými nástroji, i když ještě nevěděl, jak ovlivní jeho budoucnost.

Základy, které si nenápadně vybudoval tancem, ho připravily na úplně jiný svět, který ho čekal. Jean-Claude Van Damme se nakonec věnoval bojovým uměním, kde spojil eleganci baletu se silou boje. Jeho plynulé kopy, kontrolované pohyby a jedinečný styl na plátně ho okamžitě odlišovaly.